Duben 2017

Lapač n.1

26. dubna 2017 v 22:52 handmade

První lapač, který jsem vyrobila.
Není sice nic moc, ale mám z něho radost. Je jedno jestli to lapá prach nebo noční můry, ale je to kousek mě :-)
Kousek nervů, radosti, tvořivosti a taky kousek mého času.
Smějme se a tvořme :-) Ať máme všichni radost.

Po (bez)hlavě

25. dubna 2017 v 23:18 deníček
Báli jste se někdy udělat krok, nebo splnit sen, protože se Vám odehrávalo v hlavě " co když to bude blbý, co když to nevyjde.. co budu dělat, když to nevyjde?! Mám strach ! Seru na to.. "
Určitě jste něco podobnýho zažili..
Já si tím procházím pořád. Naštěstí moje (rádoby) odvážné já jde do všeho pohlavě.
A vlastně jsem za to ráda.
Přišel den, kdy jsme se s přítelem pohádali. Jako fakt hodně. Já si v zápalu horlivosti, vzteku prostě usmyslela, že odjedu někam do zahraničí. Ať je mu tady smutno, že :-D říkala jsem si.
Prostě jsem si sedla k PC, našla na aupairworldu rodinku a ze dne na den jsem se s nima po skypu domluvila, že za tři týdny odletím. Jo, až takhle jednoduchý to bylo.

Byla jsem čerstvě po maturitě, naskytla se mi zrovna práce paní učitelky v MŠ u nás na vesnici , všichni mě přemlouvali, ať nikam nejezdím, že práci ztratím. Nojó. Pralo se to ve mě. Najednu stranu jsem chtěla zůstat, říkala jsem si, co když už nic lepšího nenajdu ? Co když, co když.. Moje "odvážné" já se ale nedalo jentak odbýt. Už to nebylo jen kvůli tomu, aby si mě můj drahý vážil, ale bylo v tom něco víc. Něco dokázat. Ne ostatním, ale sobě. Nenajít si práci a prostě tady celý život makat..
Prostě jsem se na kecy všech vykašlala a opravdu za tři týdny odletěla do Španělska.
Poprvé letadlem. Poprvé sama. Poprvé bez přítele na delší dobu (3měsíce) Poprvé aupair. A taky mě poprvé někdo "vyhecoval" k něčemu takovému.
Hádejte, kdo bulel na letišti nejvíc "pomstychtivá" já, která si ještě před odlete v duchu říkala "Ať ho to pěkně mrzí, ať mu chybíím, ať ví, že nejsem samozřejmost!" .. Nebo on ? Samozřejmě, že já jsem kňučela nejvíc.. :-D
Vůbec jsem nepřemýšlela nad tím jaký to asi bude, až se s rodinkou potkám, jaký to bude až budu v Madridským letišti přesedat na nějaký druhý terminál, který je několik km od dalšího terminálu. Vůbec jsem ani nemyslela na to, jak se tam domluvím, protože španělci moc anglicky neumí. Nepřemýšlela jsem nad ničím. A to fakt vůbec. Prostě jsem to udělala. Jela. Teda, spíš letěla.

Vždycky, když jsem si nevěděla rady nějak shoudou náhod se mi do cesty přiřítil člověk, který mi poradil. A nebo mi prostě všechno vycházelo.
Ty tři měsíce byly nejkrásnější. Poznávala jsem kus "dalšího" světa. Zažila jsem to, co bych asi těžko zažila ve školce nebo jiným zaměstání.
Víte, je lepší když spoustu věcí nehrotíte a prostě jdete do něčeho úúplně bezhlavě.
Prostě si odemykáme různý možnosti. Ale nesmíme stát na jednom místě. Musíme se posouvat.
Bála jsem se, co bude s prací.. a hádejte co ?! Měsíc před odjezdem mi napsal ředitel o pár vesnic nedaleko, jestli bych nemohla přijmout pozici paní vychovatelky.
Všechno se vždy vyřeší. Nemějme strach. Dělejme i věci bezhlavě. Řešení se najde i bez plánu :-P
Příští zastávka Anglie--> ale to už i s přítelem :-D o tom ale v dalších článcích !

Život v (bu)blině

25. dubna 2017 v 10:57 deníček
Určitě žijem v bublině.. Jak taky jinak. V bublině, ze který se nehnem. A když už tak je to tak pevná bublina, která se praskne hrozně těžko.
Dá se prasknout jen velkým úsilím, snahou, pílí, trpělivostí, nápaditostí.
Ta bublina je vytvořená ze strachu, z marnivosti, ze všech nezdarů, které nás v životě potkali, ze špatných zkušeností.. A je vlastně celá taková negativní.
Kdyby ta bublina byla člověk byla by to určitě tmavá dáma, která není vůbec na pohled půvabná, byla by to taková shrbená stařena, mluvila by sprostě a pořád by nám podkopávala nohy. Abychom ji nikdy neopustili.
Představte si, kdybychom takovou bublinu neměli. Neměli bychom strach, nad ničím bychom nemuseli dlouze uvažovat a prostě bysme dělali zrovna to, co uznáme za vhodné. Nezáleželo by nám na názoru ostatních. Byli bychom vlastně svobodní.
Jaká by to byla krása. Nebaví Tě práce ? Tak jdi, najdi si to, co Tě baví. Proč ztrácíme čas s něčím v čem nevidíme smysl ? Bojíš se že nenajdeš novou nebo lepší práci? Že nebudeš mít peníze ?! Vidíš, je to jen ten STRACH ! Ta hnusná bublina okolo tebe..
Víte, máme tady vyměřený čas. Nebudem tady do dvouseti ani do stodvaceti ani do stovky.. Ztrácíme čas, náš drahocenný čas s něčím, co sami nechceme. Žijeme život, který nás nenaplňuje. Nejsme svobodní. "Někdo" nám ten náš krásnej život nalajnoval - narodíš se, učíš se, pracuješ a umřeš. Behem toho dostaneš pár drobných aby sis připadal vícecenný a třeba za pár vydřených let poctivou prací si můžeš koupit auto. Bublina roste zapadáš do systému a už nemáš sílu s tím něco dělat.
Myslím, že tady nejsme proto, abychom žili v nějakým nalajnovaným světě. Jsme tady proto abychom dokázali víc než jen makat ve fabrice a vydělat pár chvechtáků pro rodinu...
Ten svět je tak velkej a krásnej a můžeme toho tolik vidět a těšit se z tolika věcí!! Prostě ŽÍT!
Propíchněme tu bublinu, tak velkým špendlíkem, až celá úplně praskne a nezbyde z ní ani kousíček !
- za život s bublinami jen z bublifuku ! 😇😇

Hloupí lidé

20. dubna 2017 v 22:35 deníček
Hloupí lidé..jak zvláštní téma.. Zamýšlím se nad tím, jestli jsem si o někom myslela\myslím, že je hloupý. Když se nad tím hluboce zamyslím, neřekla bych, že jsou lidé hloupí ale nahradila bych to spíš slovem líní nebo mozna tak trpchu flegmatičtí. Každý svého štěstí strůjcem. Když má někdo pětky, neučí se, neumí gramatiku..myslite, ze jsou hloupy?! Nebo, ze jsou spise prilis lini na to, se to naucit ? Podle me kazdy mame dano nejak stejne nadani na vse a zalezi na nas, co budeme prohlubovat. Nekdo je dobry na pocty, protoze ho to bavi, venuje tomu svuj cas. Nekdo zase na jazyky. A tak to nemusi byt jen u predmetu ve skole. (Samozřejmě existují vady učení, dislexie, disgrafie atpc, za to ale člověk nemůže. Když nějakou takovou vadu má, musí být hned hloupý ?!..)
Je to tak se vsim. Tomu, Cemu se venujete je takove "seminko" zalivate, starate se o nej, davate mu peci. Tak je to i s tim, co chcete delat, kdyz se snazite, venujete se tomu tak, jak je potreba urcite sklidite to krasne ovoce, ten plod o ktery jste se celou dobu snazili a usilovne starali
Nejsme hloupi, jen se nam nechce prohlubovat to, co bychom meli, nebo to, co bychom chteli.

Taky nám chybí to odhodlání. Někdo je chudý, druhý bohatý..
Proč to tak je ? Zkuste si všimnout těch lidí, kteří mají větší jmění.
Určitě něco dokázali. Posunuli se dál než vy. A proč ? Nebáli se, věnovali se tomu, v čem viděli smysl.
Všichni můžeme něco dokázat, jen se nesmíme bát. Nejsme hloupí, jen možná malinko "líní" ale hlavně.. máme STRACH !
Strach z toho, co když to nevyjde.
Strach, že nesmíme být jiní. Tenhle svět je prostě naškatulkovaný.. Přijdeš na svět, vzděláváš se, makáš, vyděláváš a pak jen umřeš... Proč to tak je ?
Proč si prostě ten náš život nemůžeme užít ? Dělat to, co chceme místo práce. Žít tam, kde chceme. Cestovat jak chceme. Mít, co chceme. Jíst, co chceme.

Místo toho všeho, každé ráno vstaneme a jdeme jak ovce do práce. Abychom vydělali na věci, které nepotřebujeme. Abychom utratili peníze za to, co nechceme.
Žijeme jen jednou a vlastně ani nevíme, proč tu jsme. Je to určitě jen proto, abychom pracovali, vydělávali, platili ?
Jsme hloupí v tom, že jsme si takový "systém" vymysleli ?
Jsme hloupí, protože neumíme udělat krok ke svobodě ?

Modrá Velryba

17. dubna 2017 v 17:07 deníček
Nevím ani jak začít.. jsem strašně rozčilená ! Jakoukoliv stránku otevřete, vyvalí se na vás obrázek modré velryby, kolik už má obětí jak funguje, co to vůbec je a tak dáále...
Opravdu nechápu, jak to nějaký (rádoby) chytráák zveřejňuje, propaguje přes různá média.. dokonce i ve zprávách, v novinách o tom mluví Nerozhodný ...
Kretén, co to vymyslel, idiot co to hraje !
Jasný, chytí se toho puberťáci, protože nemají co dělat, jsou připichlí jen na netu a ven vlastně ani nepáchnou, neznají pomalu co je to skákací panák, cukr káva limonáda a takový hry, co jsme ještě my "normální děti" hrávaly před pár lety. (doobře asi 14let zpátky :-D )

Mizí kreativita, nahrazuje ji pohodlnost a lenost..
Když si vzpomenu na svoje dětství.. vymýšleli jsme různé hry abychom se zabavili.. byli jsme venku od rána do večera, a někdy ani večer se nám domů nechtělo, tak na nás rodiče volali "klekanice" (nářečí- polednice) Smějící se
Mám tolik nádherných vzpomínek na dětství.. vždycky, když se se starou partou kamárádů potkáme, vzpomínáme na to s úsměvem na tváři a někdy nás mrzí, že už jsme dospělí..

Na co budou vzpomínat "dneštní děti" ?! Na to, kdo je lepší v minecraftu ? Kdo nasbíral víc pokemonů ? Kdo si koupil lepší x-box ?

Jo, beru, doba se změnila.. je jiná. Jdeme technikou dopředu jako hurikán.. Ale.. Je to správně ?
Proč nemají dneštní děti radost z toho, že je venku krásně ? Proč hned po škole si sednou k PC ?!
Proč se lidi doopravdy neřeknou : "Mám Tě rád" ale dávají si laajky ?

Děcka ! Nebuďme členy týhle party ! Dělejme co nás baví, zkusme si najít něco, v čem jsme dobří ! Nepropadejme nějakým internetovým hrám, nebo blábolům ! Tohle není smysl života !

Na světě jsme jen Jednou.. Žijme, mějme se, smějme se ! Je nás tady plno a nikdy nejsme sami, ikdyž si to kolikrát myslíme.. A víte co je úžasný ? Každej jsme jinej ! Není to krása ? Nikdo nebude stejný jako Ty ! Jsi prostě originál.. tvoje myšlení, tvoje pocity, tvůj charakter.. Vždyť TY ! Právě Ty, co to čteš se můžeš dostat taaak daleko.. Můžeš dělat toliik věcí !
Vypni ten PC S vyplazeným jazykem A dej jim šanci.. Šanci tvým zálibám, šanci lidem, kteří Tě chtějí poznat.... Ty to dokážeš ! Dokážeš se z týhle party lidí vyčlenit ! A být JINÝÝ a dotááhnout to tak daleko, jak Ty budeš chtíít Usmívající se

Důležitý je jen si to uvědomit ! !

Usměj se! Hezký den Usmívající se

PS: Díky, že sis to přečetl !

Náramek z korálek n.1

17. dubna 2017 v 14:44 handmade

Barva : Praskaná mentolová
Cena : 65,-

Vzhůru na to !

5. dubna 2017 v 20:25 | Handmademo
Hezký krásný den !
Založila jsem nový blog, ve kterém můžete najít plno handmade věcí, které jsou z přírodnin.
Takže kdo dáte přednost raději korálkům z přírodního kamene před nějakým plastovým nebo kovovým náramkem jste tu spráávně ! :-)
Chystám mnoho, mnoho věciček jako lapače, náramky, hodinky a táák :-P